Feline Immunodeficiency Virus - syndrom získané ztráty imunity

Feline Immunodeficiency Virus (FIV) byl poprvé izolován v roce 1986 u koček v Kalifornii. FIV je zástupcem retrovirů lentivirů, napadá CD4' lymfocyty imunitního systému koček (a dalších zástupců čeledi Felidae) a navozuje pomalou, ale výraznou imunodeficienci organismu. Svým složením odpovídá skupině imunosupresivních lentivirů jako je lidský HIV či opičí SIV.

Virus FIV, podobně jako jiné retroviry, zabudovává pomocí reverzní transkriptázy svůj genetický kód pevně do genomu hostitelské buňky. Má výraznou afinitu k buňkám imunitního systému. Pomnožuje se v makrofázích i lymfocytech, a to nejen pomocných Th (CD4+) lymfocytech, ale na rozdíl od lidského HIV i v Tc a B lymfocytech.

Přenos FIV

Virus je přítomen v krvi, plazmě, séru, mozkomíšním moku a ve slinách. Koncentrace ve slinách je vysoká u pacientů se záněty sliznice dutiny ústní. Ve vnějším prostředí vykazuje FIV relativně nízkou stabilitu, pro přenos infekce je nutný těsný kontakt mezi kočkami. Na rozdíl od FeLV ale FIV neproniká slizniční bariérou, a proto je přenos infekce možný jen při pokousání nebo jiném styku slin nemocného zvířete s krví zvířete dosud zdravého. Vzácně je možný přenos transplacentárně nebo mateřským mlékem. Nejvyšší prevalence infekce je u koček ve věku 6-10 let. Když je zvíře jednou nakaženo, infekce je trvalá.

Hrozba sekundárních infekcí

Virus způsobuje imunosupresi (snížení obranyschopnosti organismu), jejímž následkem je kočka vysoce náchylná k infekcím, které obvykle nejsou pro zdravou kočku nebezpečné. Tyto tzv. sekundární infekce (bakteriální respirační infekce horních i dolních cest dýchacích, bakteriální infekce močových cest a kožní infekce) jsou největší hrozbou u koček postižených FIV. S infekcí FIV jsou spojené následující choroby: imunodeficity („kočičí AIDS", 15-20 % infikovaných koček), lymfopenie a neutropenie, anémie a lymfoproliferativní či myeloproliferativní nemoci.

Světový výskyt

FIV je přítomen v kočičích populacích na celém světě. FIV pozitivní kočky byly identifikovány v USA a Kanadě, Asii, Evropě, Austrálii i v Africe. Prevalence FIV je ve srovnání s FeLV přibližně poloviční. Předpokládá se výskyt od 2 % v Německu a Holandsku po 30 % ve Velké Británii. V USA se uvádí 1-16 %, v Japonsku až 45 % FIV pozitivních koček. Procento pacientů v jednotlivých zemích závisí na geografických podmínkách, zejména na tradicích způsobu chovu.

V České republice činí prevalence FIV u koček 5,8 %. Jedná se především o nekastrované kocoury (47,6 %) v naprosté většině s neomezeným pohybem venku. Jedno procento vyšetřovaných koček v ČR vykazuje kombinovanou infekci FIV a FeLV.

Klinický průběh

V průběhu infekce FIV je rozlišováno pět klinických stadií:

1. Stadium akutní infekce.

2. Stadium asymptomatického nosičství viru.

3. Stadium perzistentní generalizované lymfadenopatie.

4. Stadium komplexu zdravotních komplikací podobných onemocnění AIDS u lidí.

5. Terminální stadium charakterizované rozvojem patologických procesů, podmíněných úplným selháním přirozené imunity.

1. Stadium akutní infekce.

Objevuje se několik týdnů po nakažení a trvá 4-16 týdnů. Většinou v tomto období postačuje důsledná symptomatická terapie. V případě vážnějšího průběhu onemocnění lze zaznamenat i deprese a průjmy. Často se objevují horečky. Nástup vážnějších zdravotních poruch závisí na řadě vnějších faktorů, zejména na přítomnosti infekčních agens (bakterie, plísně, parazité) a zoohygienických podmínkách chovu. Příčinou úhynů bývají jen těžké septické stavy.

2. Stadium asymptomatického nosičství viru

Toto stádium trvá měsíce až roky. Po ústupu teplot, zmírnění leukopenie a lymfadenopatie se kočky jeví jako zcela zdravé. Pozorován je postupný rozvoj sekundárních a oportunních infekcí.

3. Stadium perzistentní generalizované lymfadenopatie (PGL)
Stadium odpovídá obdobné fázi u pacientů s HIV. V praxi je téměř polovina FIV pacientů prezentováno veterinárnímu lékaři právě v tomto stadiu. Majitelé si u kočky povšimnou pouze nechutenství a ztráty hmotnosti. Pokud chybí výrazné klinické projevy sekundárních či oportunních infekcí, může být možná souvislost zdravotních komplikací s infekcí FIV opomenuta. Podrobné klinické vyšetření odhalí horečnatý stav, leukopenii, lymfadenopatii a anémii, v dutině ústní akutní nekrotickou gingivitidu (zánět dásní) a stomatitidu (zánět sliznice dutiny ústní)

4. Stadium komplexu zdravotních komplikací podobných onemocnění AIDS u lidí (ARC)

V tomto stadiu se manifestují chronické sekundární a oportunní infekce (svrab, bakteriální infekce horních i dolních cest dýchacích, demodikóza, loxoplazmóza, kryptokokóza, virus neštovic, systémová kandidóza, bakteriální infekce močových cest). Bakteriální infekce postihují dásně, infekce horních i dolních cest dýchacích se projevují jako chronické bronchitidy, bronchiolitidy, pneumonie, rinitidy a konjunktivitidy. Ztráta hmotnosti pacientů dosahuje okolo 20 %. Přibližně třetina pacientů vykazuje pokročilé změny krevního obrazu (anémie, leukopenie, neutropenie, lymfopenie), lymfadenopatii. Kočky setrvávají v tomto stadiu 6 měsíců až 5 let.

5. Terminální stadium

Terminální stadium netrvá většinou déle než 6-12 měsíců. Dominují ztráty hmotnosti, anémie a leukopenie, infekce postihující současně více orgánů. Postižení mozkové kůry v oblasti velkého mozku se projevuje demencí, psychózami, tiky lícních svalů a nutkavými záškuby jazyka. Méně časté jsou nystagmus (oční tiky), ataxie a třes. Na očích FIV pacientů lze v souvislosti se sekundárními virózami a bakteriálními infekcemi zachytit glaukom (zelený zákal), uveitidy (zánět duhovky) a chronické konjunktivitidy (zánět spojivky). Z kožních onemocnění převládají parazitózy, mykotické a bakteriální dermatitidy. V postižení gastrointestinálního traktu převažují chronické průjmy. Endoskopickým vyšetřením jsou odhaleny destrukční změny na sliznici tenkého střeva, které připomínají onemocnění parvovirem. Zejména se jedná o denudaci sliznice, ztrátu kartáčového lemu, snižování střevních klků a dilataci krypt. V oblasti tračníku převažují ulcerace (vředovatění), pyogranulomatózní zánětlivá ložiska s infiltrací podslizniční vrstvy neutrofily, makrofágy, histiocyty. Toto stádium končí euthanasií či úmrtím zvířete.

Terapie

Nespecifická terapie je zaměřena na omezení oportunních infekcí a podporu celkového zdravotního stavu. Jedná se zejména o zahájení infuzní terapie, podání širokospektrálních antibiotik a antiparazitik. Úspěch závisí do značné míry na rozsahu poškození imunitního systému a lze jej očekávat zejména v prvních stadiích onemocnění. V úvahu připadají preparáty s imunostimulační a protinádorovou aktivitou. Podmínkou terapie je úzká spolupráce majitele s ošetřujícím veterinárním lékařem a pravidelná kontrola zdravotního stavu pacienta, zahrnující i opakovaná laboratorní vyšetření.

Prevence

Prevence spočívá v komplexním využití chovatelských možností. Je třeba zdůraznit zásadu izolace pozitivního jedince k zamezení šíření infekce v populaci. Díky optimalizaci péče a podmínek chovu mohou FIV pozitivní kočky přežívat několik let bez zjevných zdravotních komplikací. Mezi taková opatření patří omezení stresu, plnohodnotná výživa a pravidelné odčervení. Vzhledem k častým zánětům dutiny ústní u FIV pozitivních pacientů je vhodné pravidelné odstraňováním zubního kamene. Všechny zdravotní komplikace musí být konzultovány a bezprostředně ošetřeny veterinárním lékařem. Pokud je indikován chirurgický zákrok, je třeba informovat veterinární personál o nosičství FIV u pacienta, aby bylo možno zajistit optimální pooperační péči a izolaci pacienta na klinice. Izolace v domácnosti umožňuje včas zaznamenat projevy zhoršení zdravotního stavu. U imunosuprimovaného pacienta je tímto opatřením zároveň omezeno riziko dalších infekcí. V žádném případě nelze u FIV pacientů aplikovat živé vakcíny.

Prognóza

U pacientů s chronickými zdravotními komplikacemi, u nichž byla testem prokázána přítomnost FIV, je dlouhodobá prognóza nepříznivá. Pokud je onemocnění odhaleno již v počátečních fázích, lze očekávat přežilí pacienta po dobu několika let. U pacientů ve stadiu asymptomického nosičství FIV je vhodná pravidelná kontrola zdravotního stavu, spojená s parazitologickým vyšetřením. V terminálním stadiu je naděje na přežití nepatrná (maximálně 6 měsíců). Obzvláště nepříznivá prognóza je u koťat s kombinovanými infekcemi FIV/FeLV, FIV/FIP nebo FIV/FPV.

Kočky by měly být testovány na FeLV a FIV vždy, když jsou nemocné; bez ohledu na věk, negativní výsledky předchozích testů a stav vakcinace.

zdroj:  https://www.genomia.cz/cz/test/fivpcr/

zpět